Kostel a farnost

Čachrov na Šumavě, sídlo Kanických z Čachrova a farní ves, se prvně připomíná roku 1352 ve výčtu vesnic náležejících ke klatovskému děkanátu. Farní kostel sv. Václava byl vybudován patrně v 1. či 2. čtvrtině 14. století, tedy před rokem 1352, kdy se prvně připomíná. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce zakončeným presbytářem, 2 mladšími čtvercovými přístavky (sakristie) na severní straně kněžiště a lodi a hranolovou věží na západě, přistavenou roku 1804. Původně plochostropá loď byla opatřena třemi poli křížové žebrové klenby v 16. století. Loď od presbytáře odděluje lomený oboustranně zkosený vítězný oblouk. Drobný presbytář je zaklenut šestipaprskem v závěru. Na severní zdi lodi a v celém presbytáři byly roku 1941 Jiřím Jelínkem odkryty a restaurovány gotické nástěnné malby, jejichž vznik lze datovat mezi lety 1360 – 1370. Malby jsou zajímavé po stránce slohové a je zde patrný vliv dvorského umění Mistra Theodorika. Zadavatelem výzdoby farního kostela byl bezpochyby patron kostela a vlastník tvrze Vilém Kanický z Čachrova. Jeho syn Petr byl 36 let řeholníkem a kustodem klášterního chrámu na Strahově, kde z jeho rozkazu jako pozdějšího opata byl založen r. 1410 urbář klášterní, který se dochoval až po dnešní časy.

Kostel sv.Václava

Kolem roku 1730 byl kostel upravován do barokní podoby známým stavitelem Markem Antoniem Gilmetim, který zde zemřel roku 1730 a je zde i pohřben. Na severní straně vedou dveře do přístavku pro sakristii, nad jejímž prkeným stropem byla roku 1833 vystavěna oratoř majitelem zdejšího velkostatku Petrem Kordíkem. V lodi byly původně 4 oltáře s dřevěnými menzami. Dnes jsou v kostele oltáře tři, a to hlavní oltář sv. Václava, vpravo sv. Jana Nepomuského a vlevo Panny Marie. Oltáře jsou barokní a jsou movitou kulturní památkou. Větší opravy byly provedeny za dp. farářů Blahovce a Turečka, kdy byly opraveny oltáře, kostel byl vymalován a byla rozšířena podlaha před hlavním oltářem. Boží hrob byl přistavěn za dp. faráře Jana Matějčka.

Čachrovské zvony
Dne 29. listopadu 1916 rozhodla vojenská komise, že z věže musí být sňaty 3 zvony a odevzdány k válečným účelům. Byly to zvony: Poledník, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému s letopočtem 1841, o průměru 51 cm a váze 77,5 kg. Umíráček, který kostelu daroval místní zámecký pán Oldřich Fruhwein, byl zasvěcený sv. Barboře, s letopočtem 1728, o průměru 37 cm a váze 30 kg. Vyznačoval se zvlášť tklivým a melancholickým hlasem. Malý zvon „ Za dušičky “ , který byl zasvěcen sv. Isidoru s letopočtem 1728, o průměru 23 cm a váze 7,5 kg. Za odňaté zvony byl vyplacen obnos 460 K. Na věži zůstal jen velký zvon z roku 1576, který je na věži kostela dodnes. Tento památný zvon o průměru 84 cm váží 384 kg.

Za odňaté zvony byly pořízeny nové a to v 28. září 1919 byl zavěšen nový zvon – „umíráček“ o váze 50 kg. Tento zvon daroval místní farář Václav Tureček za přispění patrona MUDr. A. Bendy a zdejších osadníků. Ulit byl Diepoldem v Praze. 29. června 1931 byl vysvěcen a zavěšen zvon, který daroval pan vrchní poštmistr Julius Živný. Zvon o váze 150 kg ulila firma Herold v Chomutově. Oba tyto zvony byly ale opět zabrány pro válečné účely a na věži kostela opět zůstal samotný nejstarší a největší zvon z roku 1576.

Čachrovské varhany
Varhany byly několikrát opravovány. Větší oprava byly provedena za P. F. Blahovce 29.11.1916 z rozhodnutí vojenské komise bylo odebráno pro vojenské účely 27 kovových píšťal, za něž byl vyplacen obnos 123,50 K. Varhany byly opraveny a chybějící píšťaly zakoupeny za P. V. Turečka. Poslední oprava byla provedena v roce 2001.

Fara
Původní fara stávala v místech, kde je dnes farní zahrada. V roce 1856 byla vystavěna nová farní budova, kterou dal postavit Petr Kordík majitel zdejšího panství.

V letech 1989 – 1990 proběhla celková oprava farní budovy. Od roku 1991 neobsazena knězem. V současné době je využívána pro rekreační a duchovní pobyty.

Kněží působící v Čachrově:
Hieronymus kolem roku 1585 (+ kolem roku 1592 )
1592 – 1598 neobsazeno, dalších 5 let zde působil husitský kněz
Jan Březnický 1597 – 1607
Jan Protivínský 1607 – 1612
Samuel Nečtinský 1612 – 1622
Jan Viktorín Klatovský 1622 – 1648
Od roku 1649 nedostatek kněžstva – faru obstarával farář z Běšin. Později řídil faru jezuita P. Jiří Konstantin z Klatov a po něm zde byl kněz – františkán z Plzně.
Ferdinand Malík ? – 1655
Václav Berger – asi administroval z Velhartic
Jiří Vít z Klatov – po něm na nějaký čas fara neobsazena
Ondřej Stella – brzy zemřel
František Antonín Táborský
P. superior Franc de Lapiere – dominikán z Klatov 1703 – 1705
Vincenc Pernklo
Jan Strosa – zbaven úřadu
Zachariáš Leopold Joanides 1707
Jan Svoboda – po 3 letech zemřel a fara neobsazena
František Rauschmayer – údajně dle pověsti zabit
Vavřinec Jaklín z Chotěšova u Stoda ( + 1736)
Ferdinand Gerl 1736 – 1759. Působil zde 23 let a odtud odešel do Loučimi. P. Gerl měl 6 bratrů, z nichž 5 bylo knězi a jeden byl poustevníkem.
Prokop Haner 1759 – 1761
Antonín Topičovský 1761 – 1771. Založil pamětní farní knihu Liber memorabilium, která počíná rokem 1620.
Josef Maxmilián Alois Giebitz z Dobřan 1771 – 1801 (29 let)
Josef Miller 1801 – 1809
Antonín Haas 7.12.1809 – 1851 (42 let)
Ondřej Krammer 1851 – 1860
Jan Matějček 25.8.1860 – 1.3.1889 (29 let). Dobrovolnými sbírkami uvedl do pořádku kostel, nakoupil bohoslužebná roucha, dal opravit oltáře, varhany, nechal přistavět „Boží hrob“ a opravit dlažbu na podlaze kostela. Sepsal dějiny a osudy městečka Čachrova.
František Blahovec 1.1.1889 – 14.12.1905 (16 let). Za jeho působení proběhly opravy kostela a varhan. Jeho přičiněním byl založen sbor dobrovolných hasičů, družstevní elektrárna (první v celém Rakousko-Uhersku), provedena meliorace pozemků, založen Reiffeisenův spořitelní a záložní spolek, zbudována silnice do Nemilkova, zřízeno místo pro obvodního lékaře a Čachrov povýšen na městys. Byl tehdy prvním knězem – poslancem. Na zemském sněmu byl členem komise petiční a hospodářské. Věnoval se hlavně otázkám národohospodářským.
administrátorem farář Jelínek ze Strážova 1905 – 1906
Václav Tureček duben 1906 – 1933 (27 let), rodák z nedalekých Předvojovic. Svůj úřad zastával svědomitě a byl činný i v hasičském sboru. Roku 1933 odešel na zasloužený odpočinek do Sušice.
na čas administrátoři Ferd. Kalivoda ze Strážova, Jindřich Senft, Frant. Bouchal a Vojtěch Kohout
Josef Zahrádka 1938 (+ 1952) zdejší rodák. Za jeho působení provedeno v roce 1941 odhalení a restaurování fresek.
ThDr. Josef Baťka 1952 – 1966. Nechal opravit věž kostela. Pohřben v nedalekém Kolinci.
Ladislav Maleček 1966 – 1988 (22 let). Vymalován kostel a zavedeno topení akumulačními kamny.
Miloslav Vlk 1989 – 1990 Z Čachrova odešel jako diecézní biskup do Českých Budějovic. Jmenován arcibiskupem pražským a kardinálem. Za jeho krátkého působení proběhla oprava fary.
Jaroslav Lilák 1990 – 1991. Dokončena oprava fary. V kostele zabudovány mříže, aby mohl být otevřen přes den a vybudován obětní stůl, aby se mohla sloužit mše svatá čelem k lidu.
administrátor z Velhartic Zdislav Pešat 1991 – 2010 (19 let) Za jeho působení proběhla oprava fasády kostela, věže kostela a oprava varhan. „Boží hrob“ uzpůsoben jako zpovědní místnost.
administrátor z Velhartic Vendelín Zboroň od 1.7.2010

Jan Kynčl

Majitel těchto stránek a zároveň jejich webmaster a šéfredaktor