Kostel a farnost
Čachrov na Šumavě, sídlo Kanických z Čachrova a farní ves, se prvně připomíná roku 1352 ve výčtu vesnic náležejících ke klatovskému děkanátu. Farní kostel sv. Václava byl vybudován patrně v 1. či 2. čtvrtině 14. století, tedy před rokem 1352, kdy se prvně připomíná. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce zakončeným presbytářem, 2 mladšími čtvercovými přístavky (sakristie) na severní straně kněžiště a lodi a hranolovou věží na západě, přistavenou roku 1804. Původně
![](https://www.cachrov.cz/wp-content/uploads/2018/03/kostel_2021_10_27-300x169.jpg)
plochostropá loď byla opatřena třemi poli křížové žebrové klenby v 16. století. Loď od presbytáře odděluje lomený oboustranně zkosený vítězný oblouk. Drobný presbytář je zaklenut šestipaprskem v závěru. Na severní zdi lodi a v celém presbytáři byly roku 1941 Jiřím Jelínkem odkryty a restaurovány gotické nástěnné malby, jejichž vznik lze datovat mezi lety 1360 – 1370. Malby jsou zajímavé po stránce slohové a je zde patrný vliv dvorského umění Mistra Theodorika. Zadavatelem výzdoby farního kostela byl bezpochyby patron kostela a vlastník tvrze Vilém Kanický z Čachrova. Jeho syn Petr byl 36 let řeholníkem a kustodem klášterního chrámu na Strahově, kde z jeho rozkazu jako pozdějšího opata byl založen r. 1410 urbář klášterní, který se dochoval až po dnešní časy.
![](https://www.cachrov.cz/wp-content/uploads/2018/03/DJI_0721-300x225.jpg)
Kolem roku 1730 byl kostel upravován do barokní podoby známým stavitelem Markem Antoniem Gilmetim, který zde zemřel roku 1730 a je zde i pohřben. Na severní straně vedou dveře do přístavku pro sakristii, nad jejímž prkeným stropem byla roku 1833 vystavěna oratoř majitelem zdejšího velkostatku Petrem Kordíkem. V lodi byly původně 4 oltáře s dřevěnými menzami. Dnes jsou v kostele oltáře tři, a to hlavní oltář sv. Václava, vpravo sv. Jana Nepomuského a vlevo Panny Marie. Oltáře jsou barokní a jsou movitou kulturní památkou. Větší opravy byly provedeny za dp. farářů Blahovce a Turečka, kdy byly opraveny oltáře, kostel byl vymalován a byla rozšířena podlaha před hlavním oltářem. Boží hrob byl přistavěn za dp. faráře Jana Matějčka.
Čachrovské zvony
Dne 29. listopadu 1916 rozhodla vojenská komise, že z věže musí být sňaty 3 zvony a odevzdány k válečným účelům. Byly to zvony: Poledník, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému s letopočtem 1841, o průměru 51 cm a váze 77,5 kg. Umíráček, který kostelu daroval místní zámecký pán Oldřich Fruhwein, byl zasvěcený sv. Barboře, s letopočtem 1728, o průměru 37 cm a váze 30 kg. Vyznačoval se zvlášť tklivým a melancholickým hlasem. Malý zvon „ Za dušičky “ , který byl zasvěcen sv. Isidoru s letopočtem 1728, o průměru 23 cm a váze 7,5 kg. Za odňaté zvony byl vyplacen obnos 460 K. Na věži zůstal jen velký zvon z roku 1576, který je na věži kostela dodnes. Tento památný zvon o průměru 84 cm váží 384 kg.
Za odňaté zvony byly pořízeny nové a to v 28. září 1919 byl zavěšen nový zvon – „umíráček“ o váze 50 kg. Tento zvon daroval místní farář Václav Tureček za přispění patrona MUDr. A. Bendy a zdejších osadníků. Ulit byl Diepoldem v Praze. 29. června 1931 byl vysvěcen a zavěšen zvon, který daroval pan vrchní poštmistr Julius Živný. Zvon o váze 150 kg ulila firma Herold v Chomutově. Oba tyto zvony byly ale opět zabrány pro válečné účely a na věži kostela opět zůstal samotný nejstarší a největší zvon z roku 1576.
Čachrovské varhany
Varhany byly několikrát opravovány. Větší oprava byly provedena za P. F. Blahovce 29.11.1916 z rozhodnutí vojenské komise bylo odebráno pro vojenské účely 27 kovových píšťal, za něž byl vyplacen obnos 123,50 K. Varhany byly opraveny a chybějící píšťaly zakoupeny za P. V. Turečka. Poslední oprava byla provedena v roce 2001.
Fara
Původní fara stávala v místech, kde je dnes farní zahrada. V roce 1856 byla vystavěna nová farní budova, kterou dal postavit Petr Kordík majitel zdejšího panství.
V letech 1989 – 1990 proběhla celková oprava farní budovy. Od roku 1991 neobsazena knězem. V současné době je využívána pro rekreační a duchovní pobyty.
Kněží působící v Čachrově:
Hieronymus kolem roku 1585 (+ kolem roku 1592 )
1592 – 1598 neobsazeno, dalších 5 let zde působil husitský kněz
Jan Březnický 1597 – 1607
Jan Protivínský 1607 – 1612
Samuel Nečtinský 1612 – 1622
Jan Viktorín Klatovský 1622 – 1648
Od roku 1649 nedostatek kněžstva – faru obstarával farář z Běšin. Později řídil faru jezuita P. Jiří Konstantin z Klatov a po něm zde byl kněz – františkán z Plzně.
Ferdinand Malík ? – 1655
Václav Berger – asi administroval z Velhartic
Jiří Vít z Klatov – po něm na nějaký čas fara neobsazena
Ondřej Stella – brzy zemřel
František Antonín Táborský
P. superior Franc de Lapiere – dominikán z Klatov 1703 – 1705
Vincenc Pernklo
Jan Strosa – zbaven úřadu
Zachariáš Leopold Joanides 1707
Jan Svoboda – po 3 letech zemřel a fara neobsazena
František Rauschmayer – údajně dle pověsti zabit
Vavřinec Jaklín z Chotěšova u Stoda ( + 1736)
Ferdinand Gerl 1736 – 1759. Působil zde 23 let a odtud odešel do Loučimi. P. Gerl měl 6 bratrů, z nichž 5 bylo knězi a jeden byl poustevníkem.
Prokop Haner 1759 – 1761
Antonín Topičovský 1761 – 1771. Založil pamětní farní knihu Liber memorabilium, která počíná rokem 1620.
Josef Maxmilián Alois Giebitz z Dobřan 1771 – 1801 (29 let)
Josef Miller 1801 – 1809
Antonín Haas 7.12.1809 – 1851 (42 let)
Ondřej Krammer 1851 – 1860
Jan Matějček 25.8.1860 – 1.3.1889 (29 let). Dobrovolnými sbírkami uvedl do pořádku kostel, nakoupil bohoslužebná roucha, dal opravit oltáře, varhany, nechal přistavět „Boží hrob“ a opravit dlažbu na podlaze kostela. Sepsal dějiny a osudy městečka Čachrova.
František Blahovec 1.1.1889 – 14.12.1905 (16 let). Za jeho působení proběhly opravy kostela a varhan. Jeho přičiněním byl založen sbor dobrovolných hasičů, družstevní elektrárna (první v celém Rakousko-Uhersku), provedena meliorace pozemků, založen Reiffeisenův spořitelní a záložní spolek, zbudována silnice do Nemilkova, zřízeno místo pro obvodního lékaře a Čachrov povýšen na městys. Byl tehdy prvním knězem – poslancem. Na zemském sněmu byl členem komise petiční a hospodářské. Věnoval se hlavně otázkám národohospodářským.
administrátorem farář Jelínek ze Strážova 1905 – 1906
Václav Tureček duben 1906 – 1933 (27 let), rodák z nedalekých Předvojovic. Svůj úřad zastával svědomitě a byl činný i v hasičském sboru. Roku 1933 odešel na zasloužený odpočinek do Sušice.
na čas administrátoři Ferd. Kalivoda ze Strážova, Jindřich Senft, Frant. Bouchal a Vojtěch Kohout
Josef Zahrádka 1938 (+ 1952) zdejší rodák. Za jeho působení provedeno v roce 1941 odhalení a restaurování fresek.
ThDr. Josef Baťka 1952 – 1966. Nechal opravit věž kostela. Pohřben v nedalekém Kolinci.
Ladislav Maleček 1966 – 1988 (22 let). Vymalován kostel a zavedeno topení akumulačními kamny.
Miloslav Vlk 1989 – 1990 Z Čachrova odešel jako diecézní biskup do Českých Budějovic. Jmenován arcibiskupem pražským a kardinálem. Za jeho krátkého působení proběhla oprava fary.
Jaroslav Lilák 1990 – 1991. Dokončena oprava fary. V kostele zabudovány mříže, aby mohl být otevřen přes den a vybudován obětní stůl, aby se mohla sloužit mše svatá čelem k lidu.
administrátor z Velhartic Zdislav Pešat 1991 – 2010 (19 let) Za jeho působení proběhla oprava fasády kostela, věže kostela a oprava varhan. „Boží hrob“ uzpůsoben jako zpovědní místnost.
administrátor z Velhartic Vendelín Zboroň od 1.7.2010