Nesplněný sen o železnici na Čachrov.

První úvahy o trasování železnice z Čech přes Šumavu do Bavorska probíhaly na základě mezistátní smlouvy z 21.dubna 1851 mezi Rakouským císařstvím a Bavorským královstvím a jedním z navrhovaných směrů byla trasa Praha – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Následný vývoj ale realizoval spojení přes Domažlice a Brod nad Lesy v r. 1861 společností „České západní dráhy“.

Záměr projít Šumavou přes Klatovy znovu ožil v r.1862 i když k vyměřování trasy z Plzně do Klatov došlo až v r.1866 na základě zákona č.141, kdy obdržela „c.k. společnost Dráhy císaře Františka Josefa“ koncesi ke stavbě železnice z Vídně do Chebu s odbočkou do Klatov s možností pokračovat do Bavorska. Na jaře r.1867 se objevili „traséři“ i na Čachrově , Zejbiši a Zhuří. V té době ve spojení s obecním zastupitelstvy měst Klatov a Sušice aktivně vystupoval i statkář Jindřich Polland z Kunkovic podporovaný majitelem Čachrovského panství Petrem Kordíkem. Oba dva na svou dobu uvažovali velmi pokrokově a v železnici viděli nejen možnost rozvoje kraje ale i relativně levného vývozu svých výrobků, Kordík pak především známého čachrovského vápna.

Jindřich Polland byl členem deputace která ve Vídni usilovala o výstavbu železnice z Klatov do Železné Rudy a byli 25.února 1868 přijati náměstkem předsedy vlády hrabětem Eduardem Taaffem, ministrem spravedlnosti dr.Eduardem Herbstem, následující den i samotným ministerským předsedou knížetem Karlem Auerspergem. Další vídeňská jednání, již technického rázu o vedení železnice, proběhla s předsedou správní rady železniční společnosti knížetem Johannem Adolfem Schwarzenbergrem a generálním ředitelem rytířem Jindřichem Kogererem.

Na začátku dubna 1868 proběhlo další trasování železnice z Klatov přes Běšiny, Úloh, Tvrdoslav, Čachrov, Zejbiš, Zhuří do Železné Rudy pod vedením inženýra Ludwiga Spiesse. Na celé trati měl být jen malý necelých 300m dlouhý tunel u Tvrdoslavi. Okolnosti projektu a přípravné práce k vedení železnice přes Čachrov byly nadmíru nadějné a tak Petr Kordík neváhal a začal s výstavbou nové kruhové vápenky pod Svinou, která měla být s hlavní tratí spojena vlečkou z nákladiště Kunkovice. Rovněž přestavěl čachrovský zámek a zmodernizoval pivovar,aby zvýšil jeho roční „výstav“ a počítal i s vývozem piva po železnici. Stanice Čachrov měla být podle projektu situována u mlýna při cestě na Pozorku ( zde byla postavena elektrárna).

Jenže k výstavbě železnice podle předchozích dohod do Klatov nedošlo, a nová společnost “C.k.Plzeňsko-březenské dráhy“ , která obdržela 23.září 1871 předkoncesi pro stavbu železnice z Plzně do Klatov a Železné Rudy s vedením dráhy přes Čachrov nepočítala, dal přednost směru přes Nýrsko.

Statkář Jindřich Polland chtěl ještě tento nepříznivý stav zvrátit a na podzim r.1871 požádal Ministerstvo obchodu se společníky – stavitelem Karlem Schwarzem a Fantou o koncesi pro stavbu hlavní dráhy z Brodu nad Lesy přes Klatovy do Tábora a dále až na Moravu a současně o spojovací hlavní trať z Plzně přes Klatovy do Železné Rudy , trasovanou přes Čachrov. Zákulisní boj zájemců o koncesi byl dost nesmlouvavý a tak ve dnech 7. – 10. června 1872 proběhlo nové ohledání tras. Bohužel výsledek jednání byl pro Čachrov nepříznivý a rozhodnutí komise z 28.6.1872 se definitivně přiklonilo ke společnosti „C.k. Plzeňsko – březenské dráhy“ a tím i pro vedení trati na Železnou Rudu přes Nýrsko. Tato skutečnost pak byla potvrzena říšským zákonem z 13.11.1872 ex.č.19/1873 a následně potvrzena státní smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem ze dne 30.března 1873.

Pro úplnost je nutno dodat, že vápenky z Čachrova a Sviné přesto vápno na výstavbu železnice dodávaly a to v letech 1885 – 1888 pro stavbu budov, propustků a mostů na trati Klatovy – Běšiny – Kolinec – Sušice – Horažďovice. Tato železniční trať je součástí tzv. “Českomoravské transversální dráhy“ a byla provozu otevřena 1.října 1888. Nejbližší železniční stanicí pro Čachrov jsou 6 km vzdálené Běšiny.

Poslední věcné spojení s železnicí se týká muzeální činnosti, kdy na Čachrově bude otevřeno soukromé „ Muzeum železničních drezín “ spolu s krátkou tratí.

Ing.V.Zahrádka/ září 2001